Hormony štěstí
Rodiče o víkendu POPRVÉ hlídali OBĚ naše ratolesti a tak jsme s mužem vyrazili na rande = poctivý, famózní i melodický jazz . Woooow!
Týdny, měsíce, roky plynou a já jsem vděčná, že i když webové stránky aktivně neupravuji, neaktualizuji, najdou si cestu k těm z vás, kteří máte o náš příběh zájem a toho si nesmírně vážím.
Sociální sítě vládnou světu, a tak i já svou aktivitu přesunula více na Facebook (@DěkujemeŽeMy) a Instagram (@dekujeme_ze_my), kde se s Vámi každý týden dělím o střípky z našeho života a zároveň sdílím inspirativní příběhy, odkazy, filmy, které se týkají například léčení, vyrovnávání se se smrtí nebo paliativní péče.
Zůstávám ve spojení i s mými milými nadacemi, kterým pomáháte spolu se mnou prostřednictvím koupí knížky a nebo například přispěním na přání dětí. Každá podobná akce mě hřeje u srdce, opravdu, děkuju. Stejně tak stále věřím, že i poslaná pozitivní myšlenka, energie, vzpomínka, dokáže dělat zázraky a hladit na duši. Zdravé, i té bolavé. Děkuju proto, že my. Stejně tak děkuju, že i vy.
S úctou a přátelským pozdravem vaše Kristý
Rodiče o víkendu POPRVÉ hlídali OBĚ naše ratolesti a tak jsme s mužem vyrazili na rande = poctivý, famózní i melodický jazz . Woooow!
Po delší době jsem měla večer sama pro sebe a když jsem udělala všechno nutný a zároveň vlastně úúúplně zbytečný, pustila jsem si dokument Můj nový život.
Když je dnes to vysvědčení, mám chuť si udělat takové "sečteno - podtrženo" za rok 2022 i já. Vlastně nejde jen o knihu...
Kamarádi, chtěla jsem vám dneska prostě jen popřát "kouzelné Vánoce"... ale pak jsem vzala do ruky tuhle SUPER STŘELENOU KNÍŽKU a říkám si, kolik asi lidí bude muset svátky strávit v pelechu nebo dokonce v nemocnici, možná i bez chuti se zasmát.
Přátelé, sdílím nesmírně zajímavý rozhovor (aspoň podle mě :-)). Mimo jiné o tom, že i v paliativní léčbě se může stát ZÁZRAK. Podle paní primářky Mahuleny Exnerové je jím okamžik, KDY SI LÉKAŘ - vedený celou svou medicínskou praxí k záchraně pacienta všemi možnými dostupnými prostředky - UVĚDOMÍ, že se nestane zázrak, ve který všichni doufají,...
Tohle prostě musím zapsat. Teď hned! a zachytit momentální geniální pocit, že knížka, kterou jsem právě dočetla je přesně tou, co se ke mně měla dostat. Jak by řekla Šárinka: "Yesss!"
Řekla jsem si, že vytřídím časopisy - vezmu je na dovču, pořádně přelouskám a vyhodím. Konečně jsem si našla čas, poctivě jeden přečetla a teď se tu drbu a kroutím; pryč se mi dát prostě nechce :-).
Před pár dny jsem se zlobila, že ač jsem s dětmi doma a mám být prý režisérem svého dne, nemám čas si vzít knihu nebo křížovku atd., abych zahnala pocity, že mi houbovatí mozek.
Před nášupem dovolenkových fotek valících se ze všech stran - jeden edukativní, můžu? Kdy jste si naposledy dělali SAMOVYŠETŘENÍ?
Dokud člověk v nemocnici netráví mnohonásobně víc času, než by si kdy představoval, asi jen málo ocení, jak důležitý je úplně obyčejný výhled z nemocničního pokoje...