Bez Výčitek

Už dávno vím, že můj muž není troškař, ale že bude pětikilová?

Jo jo, i takhle to u nás vypadá. Né jen samá zelenina a ryby (i když před i po huse byly!)

Nicméně, chtěla jsem s vámi sdílet jednu myšlenku, názor, který se mi líbí a to:

že stejně DŮLEŽITÝ jako jídlo samotné JE I POCIT, s jakým ho vkládáme do úst.

Co vy na to?

No, je přece rozdíl, když si připijeme s požitkem jednou za čas štamprlí se slovy: "Na zdraví!" Než když si s každým soustem říkáme: "Jéé, to bych neměla, tolik cukru..."

Už se ví, že naše tělo vnímá jídlo, ale i VŠECHNO KOLEM. A je samozřejmě rozdíl, jestli jíme stravu, který věříme, známe její původ, víme, jak ji kdo připravil a nebo nevědomky žvýkáme cosi a ještě u toho datlujeme do telefonu pracovní e-maily. Ale líbí se mi také názor, že stejně důležitý je i pocit, s jakým jídlo přijímáme.

Jestli jen "ZAPLŇUJEME" kručící žaludek nebo si ho dokonce VYČÍTÁME!!!

Samozřejmě, všeho s mírou, jen znát toho správného Míru, co? Ještě, že je ten sv. Martin jen jednou ročně!

Tak vás všechny moc moc zdravím, ať se vám daří jíst většinu roku tak, jak si přejete a máte pak dobrý pocit, když si dáte trochu víc do nosu. Ať si vychutnáváte jídlo BEZ VÝČITEK.

A kdo jste netrávili víkend pojídáním hus, ať si S KLIDNÝM SVĚDOMÍM a dobrým pocitem užijete třeba vynikající dort nebo něco na zahřátí.

Ps: zelí jsem doma nekrájela a nekvasila a i knedlíky byly tentokrát kupované (i když od farmářů). Já si v kuchyni hrála "jen" s husou :-)