Hádky alias VZTEK

Minulý týden byl z hlediska hádek dost náročný a jak jsem z mého okolí zjistila, nejen u nás. Vím, že bych se neměla nechat unést, ideálně dohadům předcházet, ale tentokrát jsem místo porozumění a nadhledu prostě dostala děsný vztek!

Věřím, že původ vážných nemocí u dětí je jiný než u dospělých. Jsem zastánce myšlenky, že u dospělých může být na vině právě vztek, nevyrovnání se nebo křivda, která se může spojit s dlouhodobým stresem, nezdravým jídlem, nenaslouchání vlastnímu tělu, oslabenou imunitou... až vznikne malér.

A tak jsem ten vztek chtěla ze sebe dostat pryč.
Použila jsem všechny svoje osvědčené metody - prodýchání problému (pomůže mi v 99%), vyvětrání čerstvým vzduchem, vypovídání se manželovi či švagrové, uklizení celého bytu, čokoláda, ale i tak jsem byla pořád dost naštvaná...

A pak jsem si vzpomněla na příběh níž, vyšla před dům, položila ruce do trávy, zaryla prsty do hlíny a negativní energii ze sebe nechala volně odtéct pryč.

(S pokorou k Matce Zemi samozřejmě.)

A CO VY a hádky? Dusíte to v sobě? Máte nějaký TIP jak se uklidnit nebo jak to ze sebe dostat ven? Co vám funguje?

Napsala Kristýna Kudelová

PŘÍBĚH

"Babi jak se vyrovnáváš s bolestí?"
"Svýma rukama, drahoušku. Když to děláte se svou myslí místo zmírnění bolesti, stává se to ještě těžší."
"Rukama babičko?"
"Ano, naše ruce jsou tykadla našich duší. Pokud je přesunete přes tkaní, vaření, malování, hraní nebo se ponoříte do země, pošlete varovné signály do nejnižšího bodu. A vaše duše se rozzáří, protože tomu věnujete pozornost. Pak už nejsou nutné známky bolesti.
" Jsou ruce opravdu tak důležité?"
"Ano, mé dítě. Myslete na děti: začínají poznávat svět tím, že se dotýkají svých malých ručiček. Když se podíváte na ruce starých lidí, řeknou vám o svých životech víc než jakákoliv jiná část těla. Vše, co je vyrobeno ručně, bude vyrobeno srdcem. Protože je to opravdu takhle: ruce a srdce jsou propojené. Maséři to velmi dobře vědí: Když se rukama dotknou jiného lidského těla, vytváří hluboké spojení. Toto spojení je přesně to léčení.
"Moje ruce babičko... jak dlouho jsem je takhle nepoužívala!"
"Zahýbej s nimi má lásko, začni s nimi tvořit a všechno v tobě se pohne. Bolest možná brzy nepřejde, ale místo toho, co jim uděláte, se stane tím nejkrásnějším mistrovským dílem. A už to nebude bolet. Protože se vám podaří změnit její bytost.

Napsala Elena Bernabé