Obyčejný NASLOUCHÁNÍ tělu

Přestože věřím v sílu duše, energii Matky Země, vyšší princip, nezměrnou vůli člověka a tak dále, moje zápěstí mi připomnělo, jak důležité je PRACHOBYČEJNÉ NASLOUCHÁNÍ vlastnímu tělu.

Díky lehce dostupným lékům a zároveň dnešním možnostem dělat cokoliv kdykoliv a kdekoliv někdy nenasloucháme našemu tělu. A když se náhodou ozve s nějakou bolestí, šup, už polykáme prášek nebo mažeme mastičku a veškeré varovné signály násilím utlumujeme, místo abychom se zamysleli PROČ NÁS NĚCO BOLÍ.

Nemyslím, že máme sedět doma a raději nedělat nic, ale všímat si náznaků, a když je to možné, něco ve svém přístupu změnit.

Jsou to dva roky, co mě rozbolelo zápěstí. Po třech týdnech byla bolest tak silná, že jsem sáhla po ibalginu. Když jsem večer ruku namazala, bolest ustala. Druhý den se ale objevila znova a tak to šlo další týden... Pak mě napadlo zapřemýšlet nad pohyby, které dělám.

Ukázalo se, že když zálivku na salát netřepu kroucením zápěstí zleva doprava, ale směrem nahoru a dolů, ruka nebolí. Stejné to bylo s umýváním nádobí, zvedáním dětí atd. Ne, že bych ruku nepoužívala, jen jsem ji zapojila jinak a od té doby nepotřebovala ani mastičku ani nic jiného.

Je řada věcí, se kterými skončíme u lékaře jen proto, že často nejsme ochotni změnit své návyky. Tělo nám říká, že už nemůže, ale my nevnímáme, dokud koleno nepovolí. Nejde jen o pohyb, ale i životní styl, při kterém jíme ve spěchu cokoliv nás napadne a pak řešíme problémy s trávením; koukáme do mobilů a počítačů pozdě do noci a následně se trápíme s bolestmi hlavy... 

A CO VY? Napadá vás, co byste mohli změnit?

Nicméně pořád se učím. V těhotenství jsem si zamanula, že vypleju ve dřepu záhon. Věděla jsem, že ten pohyb není na nohy dobrý, a i když jsem cítila, jak mě oteklé nohy brní a tlačí, v duchu mi běželo jen:

"Ještě tenhle kousek vypleju, a ještě támhleten..."

Až jsem ucítila lehké pálení na stehně a byla tam. Křečová žíla jako hrom! K čemu mi pak bylo, že jsem okamžitě šla nohy chladit do sprchy, krémovat, podložit atd. Už bylo pozdě. Měla jsem naslouchat, tělo mi to jasně dávalo najevo, ale já nechtěla slyšet.

Tak ti, má milá žílo, dík, žes mi připomněla, abych lépe naslouchala sama sobě.